|
Sluneční hodiny.
Sluneční hodiny na zámku v Hrotovicích byly v červenci 1994
zřízeny na místě, kde již kdysi bývaly - na průčelí zámku mezi okny vpravo
nahoře nad branou. Historická podoba hodin není známa, a hodiny byly proto -navrženy
jen podle hledisek funkčních a estetických.
Fasáda zámku je obrácena přibližně k východojihovýchodu. Měřením dle stín
Slunce jsme zjistili, že kolmice k fasádě v místě hodin má azimut 114° - od
východu je tedy odkloněna k jihu o 24°. Z toho a ze zeměpisné polohy Hrotovic (a z
přibližné svislosti fasády zámku) vyplývá tvar ciferníku hodin - volit bylo možno
jen jeho velikost a umístění.
Ukazatelem hodin je koule o průměru pěti centimetrů (zatím provizorně kužel),
umístěná padesát centimetrů od fasády (je náhodou, že právě půlmetrová
vzdálenost dává v tomto případě žádoucí velikost ciferníku). Ta vrhá na fasádu
eliptický stín, jehož střed odměřuje čas na ciferníku. Na něm jsou vyznačeny
úsečky, na něž padá střed stínu v celé hodiny. Všechny směřují k jednomu
(nevyznačenému) bodu, který je na fasádě vpravo nahoře od hodin (je to bod, kde
fasádu protíná rovnoběžka s osou Země vedená středem koule).
Koule je nesena tyčí tlustou jeden centimetr, vetknutou kolmo do fasády. Tyč je tak
tenká, jak je jen možno, aby byla dost pevná - její stín totiž čas neukazuje, a
působí jen rušivě. Bylo by chybou, ohlížet se na to, na které číslo směřuje
jeho prodloužení - i když právě tak funguji hodiny s jiným, běžnějším typem
ukazatele, které se užívají na jižních fasádách., Tam bývá ukazatelem tyč,
která má být rovnoběžná s osou Země-- její stín je pak jakousi hodinovou
ručičkou. Na hrotovických hodinách taková tyč není (lze si ji ale představit: byla
by to právě výše zmíněná spojnice koule s úběžníkem hodinových čar).
Veličina, kterou na hodinách přímo odečítáme, je tzv. pravý místní sluneční
čas. V tomto čase je Slunce vždy přesně ve dvanáct hodin v nejvyšším bodě své
cesty po nebi, tedy též právě nad jihem: Pravý místní čas neplyne zcela
rovnoměrně - oproti rovnoměrně plynoucímu času se předbíhá, či naopak pozdí až
o čtvrt hodiny. Kolem čáry označující ll hodin pravého slunečního basu je
vyznačena červená křivka (podobná osmičce) zvaná analema, která ukazuje, jak se
pravý čas liší od středního, plynoucího rovnoměrně.
Užití analemy lze lépe porozumět, přihlédneme-li k další soustavě čar na
hodinách. Jsou to hyperboly, tedy prohnuté čáry (s výjimkou prostřední, která je
přímková), a tvoří svazek, který se směrem doprava dolů rozšiřuje. Krajní
hyperboly nejsou vyznačeny uvnitř ciferníku, ale tvoří jeho levý dolní a pravý
horní okraj. Střed stínu ukazatele putuje během dne (vlastně jen dopoledne) vždy po
některé z hyperbol. V době letního slunovratu, když je Slunce nejseverněji a putuje
po naší obloze nejdelší cestou, pohybuje se stín ukazatele po levém dolním okraji
ciferníku. O měsíc později, koncem července, se to moc neliší - putuje po hyperbole
k okraji dost těsně přiléhající. Koncem srpna chodí po hyperbole, která se již
jen málo zahýbá dolů, a koncem září, při rovnodennosti, projde během dopoledne
po. oné přímce uprostřed svazku čar prohnutých. Po rovnodennosti, jak se dny
krátí, cestuje stín koule po hyperbolách stále více zahnutých nahoru a konečně o
Vánocích obtahuje horní pravý okraj ciferníku. Tři z hyperbol, totiž prohnuté
okraje ciferníku a přímka uprostřed mezi nimi, označují, kudy se pohybuje stín
koule v dobách, kdy se mění "astronomické roční doby". Spolu se
zbývajícími čtyřmi dalšími vyznačenými hyperbolami označují ta období, kdy
"Slunce vstupuje do dalšího znamení" - čili kdy je ekliptikální délka
Slunce přibližně násobkem 30°.
Chceme-li využít analemu, je třeba se jen podívat, kam (mezi.které z vyznačených
hyperbol) padá stín koule. Na odpovídající (ev. jen myšlené) hyperbole bude jeho
stín i v jedenáct hodin - měřeno rovnoměrně plynoucím _ místním hrotovickým
slunečním časem to budě právě na vyznačené analemě. Jestli to bude před nebo za
hodinovou čarou 11 h pravého času, naznačuje šipka na analemě. Od podzimní
rovnodennosti se Slunce čím dále více předbíhá, nejvíce napřed jdou sluneční
.hodiny v polovině listopadu, zhruba po zimním slunovratu se opět začínají-pozdit,
během astronomického jara jsou už zase většinou napřed a během léta jsou o
větši.nu doby opožděné.
Ale i rovnoměrně plynoucí místní čas se v Hrotovicích mírně liší od času
(středo)evropského. Vzhledem k zeměpisné.délce Hrotovic (16°) je o čtyři minuty
napřed. Analemu by bylo možno posunout o ony čtyři minuty doprava dolů a pak by
napovídala, jaký je přesně čas "občanský". Během astronomického jara a
léta, kdy užíváme času letního (změna času nastává vždy o víkendu po
rovnodennosti), se ovšem hodiny. v průměru naopak o 56 minut pozdí.
Nakonec se zmíníme o zbývajících dvou hranách ciferníku. Horní vodorovná hrana
leží v téže vodorovné rovině jako koule, a střed stínu koule na ni. padá v
okamžiku východu Slunce (tehdy, pravda, bude stín stěží viděti. Levý. horní roh
ciferníku je současně jediným bodem hodinové čáry .4 h; tak brzo se Slunce na
obloze objevuje jen v týdnech kolem letního slunovratu. Zbývající hrana ciferníku,
pravá spodní ,již žádny astronomicky význam nemá - není to čára hodinová, ale z
výtvarných důvodů je rovnoběžná s poslední vyznačenou hodinovou úsečkou
(čárou 1l h).
V Brně, 3. srpna 1994
Jan Hollan
Pokud máte zájem i o jiné sluneční hodiny podívejte se do Katalogu slunečních hodin v České republice a na Slovensku kliknutím na následující ikonku
|