MSTĚNICE - ZANIKLÁ STŘEDOVĚKÁ VES


Historie
Současnost ve fotografii
Z výstavky na Městském úřadě
Budoucnost ?
A kde lze najít něco více

Z historie

     Když před 35 lety se poprvé zaryly rýče na polích v údolí Mocly a Bačického potoka, nikdo netušil, co všechno je ukryto pod povrchem ornice. Vědělo se, že v těchto místech stávala vesnice jménem Mstěnice, ale proč a kdy zmizela z povrchu země nebylo známo. To měl zjistit systematický archeologický výzkum, zahájený v roce 1960, který není dodnes ukončen. Celkový pohled
     Z písemných pramenů bylo známo, že ve Mstěnicích stávala tvrz. Zaznamenána jsou i jména mstěnických vladyků, jako Mikuláš, Milota, Jíra, Jan Dítě. Psali se vladykové ze Mstěnic a ve znaku měli koňskou hlavu (Mikuláš), nebo labuť (Jan Dítě). Proto se výzkum zaměřil nejprve na odkryv tvrze, jejíž mohutné kamenné základy se po třech výzkumných sezónách dostaly na denní světlo a svým rozsahem poutají pozornost četných návštěvníků.
     Tvrz byla chráněná vodním příkopem, přes nějž vedl padací most. Byl postaven z dubového dřeva, jehož zbytky byly v příkopě nalezeny. O tomto mostě a o tvrzi je v roce 1406 zapsáno, že Markéta ze Mstěnic žalovala Jana Hovorku z Hartvíkovic, který v té době seděl na tvrzi ve Valči. V této žalobě Markéta uvádí, že stála na mostě, když na Mstěnice Jan Hovorka přijel. Žádal ji, aby mu půjčila své lidi na robotu, ale Markéta mu odpověděla: "Milý příteli, nyní sobě dělají, než když bude svátek, chci jim ráda přikázat a půjčiti jich, ať by učinili a pomohli, což by mohli nejlepšího. A mezi tím chtěla jsem jeho poctíti, čím bych mohla já chudá žena dostáti. Kázala jsem mu píti přinésti a v tom on se vztek na mú věži." Jan Hovorka způsobil Markétě škodu za 600 grošů, ale její žaloba nebyla u brněnského soudu už dořešena, neboť mezitím byl Jan Hovorka zabit. Most i věž, o kterých se Markéta v žalobě zmiňuje, byly archeologickým výzkumem potvrzeny. Tvrz a dvůr
     V těsné blízkostí tvrze stál dvůr, jehož kamenné základy tvoří pravidelný obdélníkový půdorys. Součástí dvora byl trojdílný dům, dvě stáje, kolny a kovárna. Mstěnický dvůr zajišťoval obyvatele tvrze základními zemědělskými produkty, jako masem, mlékem, vejci, drůbeží a velmi pravděpodobně i ovčí vlnou, lnem i konopím. K velmi vzácným nálezům ve Mstěnicích se řadí sušárna obilí se stodolou. Jejich kamenné základy byly zakonzervovány a spolu s tvrzí a dvorem tvoří ojedinělý archeologický památník na našem území. Uvedené stavby mají svůj počátek ve druhé polovině 13. století, kdy došlo k celkové přestavbě vesnice. Starším panským sídlem byl hrádek, který byl postaven koncem 12. století na konci ostrožny táhnoucí se od Nových Dvorů. Po odlesnění jsou zbytky tohoto opevněného sídla dodnes zřetelně viditelné.
     Neobyčejně cenné poznatky přinesl výzkum o celkové organizaci středověké vesnice a o vybavení a provozu zemědělské usedlosti. Těch bylo dosud objeveno sedmnáct. Usedlosti byly štíty obráceny do oválné návsi, jejíž největší rozpětí měří 30 m, nejmenší 3 m. Množství spáleného dřeva v těchto místech opravňuje k předpokladu o existenci brány, která uzavírala vstup do návsi. Základem každé usedlosti byl zpravidla trojdílný dům. Vstup do domu byl ze dvora do střední místnosti - síně, z níž vedl po jedné straně vchod do jizby a po druhé straně byl vchod do komory. Nejdůležitější místností byla jizba, její plocha se pohybovala kolem 20 m2. Z jejího vybavení bylo nejdůležitější otopné zařízení, které se skládalo z hliněné pece a ohniště. Důležitou hospodářskou budovou byly patrové špýchary, které stály bud samostatně ve dvoře nebo byly spojeny s domem. Tyto patrové špýchary patří k nejstarším dokladům na našem území. Rekonstrukce usedlosti
     Kromě trojdílného domu byly součástí každé usedlosti hospodářské budovy, jako chlévy, stodoly a kolny, které byly rozmístěny po obvodu dvora. Jednotlivé usedlosti na sebe navazovaly, takže plochy dvorů byly uzavřené. Základem obživy obyvatel Mstěnic byla zemědělská výroba a chov dobytka. Spálené vrstvy svědčí o tom, že vesnice zanikla požárem. Stalo se tak při tažení uherských vojsk krále Matyáše roku 1468 na Třebíč. To dokazují nálezy velkého množství šipek, meče a zbytků tarasnice, v neposlední řadě však i nálezy lidských kostí spolu s koňskými v zánikovém horizontu. Lidské kosti pocházejí s největší pravděpodobností z bojovníků na koni, kteří zde zahynuli.
      Archeologický výzkum tak osvětlil příčinu i dobu zániku této vesnice. Výzkum však dal odpověď i na otázku, kdy se objevily první stopy člověka v této krajině. Bylo to v mladší době kamenné, kdy do tohoto údolí přišli lidé kultury moravské malované keramiky. Slovanské obyvatelstvo se zde objevilo koncem 8. století a žilo zde nepřetržitě až do osudného roku 1468. Osada do 13. století se vyznačovala jednoprostorovými domy, množstvím obilních jam - dosud jich bylo objeveno 119, a podzemními chodbami. Kromě rolníků žili v této osadě také hrnčíři a hutníci, jejichž pece byly objeveny.
     Výzkum ve Mstěnicích má základní význam pro studium života středověké vesnice. Číst historii ukrytou v zemi není snadné. Proto chceme-li poznat, co překrývají lány polí, je třeba nejen práce odborníků, ale podpory všech, kdož mohou ke splnění tohoto úkolu přispět.

Na horní okraj stránky

Současnost

Vykopávky


Archeologický průzkum
     
Archeologický průzkum Archeologický průzkum Archeologický průzkum
     
Archeologický průzkum Archeologický průzkum Archeologický průzkum
     
Archeologický průzkum Archeologický průzkum Archeologický průzkum
     
Archeologický průzkum Archeologický průzkum Archeologický průzkum




Na horní okraj stránky



Výstavka

Z výstavky na Městském uřadu


Výstavka Výstavka Výstavka
     
Výstavka Výstavka Výstavka
     
Výstavka Výstavka Výstavka


Na horní okraj stránky



Unikátní středověké vesnici hrozí další zánik. - V Mstěnicích desítky let pracovali archeologové. To, co zde objevili, má brzy zasypat orná zemina

     Hrotovice - Více než pět set let se ukrývala pod zemí zaniklá středověká vesnice Mstěnice u Hrotovic na Třebíčsku. V posledních čtyřiceti letech archeologové postupně obnažili téměř nedotčené zdivo zemanské tvrze i usedlostí. Teď hrozí, že po půl tisíciletí od první záhuby Mstěnice opět zmizí pod vrstvou zeminy. V nejbližších týdnech začne zakrývání části lokality.

     Důvod? Mstěnice jsou v podstatě ornou zeminou. Archeologům letos končí výjimka na zábor půdy. "Lokalita není vyjmuta ze zemědělského půdního fondu. Vykopávky dělá Moravské zemské muzeum v Brně. To nepožádalo o vyjmutí," posteskla si tajemnice hrotovické radnice Dana Růžičková, podle níž bude vyjmutí stát desetitisíce.

     Místní lidé jen kroutí hlavami

     Že by středověká vesnice zmizela pod lány kukuřice si zdejší lidé nedokáží představit. "Vždyť Mstěnice jsou to jediné, co tady v okolí máme. Kdyby to zahrnuli, je to pěkná ostuda," komentuje Milena Dvořáčková z Hrotovicka. O historickém unikátu vědí i obyvatelé Třebíče. "Párkrát jsme tam byli na kolech. Je to paráda," reagoval Jiří Penkař. Petra Čártková z Brna objevila Mstěnice náhodou na internetu a minulé léto se tam s chutí vypravila. "To, co jsem viděla, je opravdu jedinečné. Základy tvrze, kamenné sklepy. Navíc leží vesnice v nádherném koutě přírody," líčí mladá žena.

     Správní rozhodnutí o zahrnutí vydal krajský odbor životního prostředí. "Vše je v souladu se zákonem. Buď si muzeum vyřídí vyjmutí z půdního fondu, nebo musí lokalitu uvést do půdního stavu. Určitě ale nebudeme bránit vyjmutí. Černého Petra má v rukou muzeum," reagoval Pavel Hájek ze životního prostředí. Zdůraznil, že o rozhodnutí vědí archeologové roky.

     Moravské zemské muzeum v Brně zde dělá archeologický průzkum od roku 1960. Problémy nastaly po roce 1990, kdy se o půdu přihlásila restituentka. Ta ji dostala zpět. Vykopávky toleruje, ale nehodlá do nich vkládat peníze. Právě tady je háček. Aby mohla zůstat vesnice odkrytá, musí někdo požádat krajský úřad o vyjmutí ze zemědělského půdního fondu. Ato co nejdříve, protože nejpozději do podzimu by měla být lokalita zavezena.

     Půda pod Mstěnicemi je totiž stále vedena jako zemědělská. Majitelka pozemků o vyjmutí nepožádá, protože nechce platit.

     "Podle mého zaspalo už dříve Moravské zemské muzeum, protože jsme řešili s restituentkou výměnu pozemků. Nabídli jsme jí náhradní půdu, jenže jednání ztroskotala kvůli muzeu. To tehdy nemělo příliš velký zájem," přiblížila hrotovická tajemnice.

     S tím nesouhlasí ředitel brněnského muzea Petr Šuleř. "Zákon nám neumožňuje žádat o trvalé vyjmutí v případě cizích pozemků. Archeologické vykopávky se běžně po ukončení výzkumu zakrývají. Počítali jsme s tím od začátku. Je pravda, že ve Mstěnicích se podařilo odkrýt jedinečnou středověkou vesnici. Z turistického hlediska by bylo atraktivní, udělat v místě zrcadlový skanzen. Ale ten nemůžeme dělat my. Stanovisko by měli vydat i památkáři," brání se Šuleř s tím, že došlo k precedentu. "Narazily na sebe dvě právní normy. Zákon o zemědělské půdě a zápis lokality do seznamu památek," míní Šuleř.

Podaří se zachránit alespoň něco?

     Hrotovice i hejtmanství ještě horečně hledají řešení, jak ze zapeklité situace ven. "Byla by škoda zahrnout tak atraktivní památku," konstatovala Marie Černá, vicehejtmanka pro regionální rozvoj. "Odbor životního prostředí postupoval podle zákona. My se nyní pokoušíme najít legální cestu v souladu se zákonem tak, aby bylo možné areál zachovat v současné podobě," poznamenal Horymír Kubíček, vedoucí krajského odboru kultury a památkové péče.

     Konkrétní možnost záchrany představuje nadační fond skanzenu středověké vesnice. Ten vnikl právě proto, aby mstěnické muzeum v přírodě zůstalo. "Nadační fond se obrátí na majitelku pozemku s prosbou o souhlas s vyjmutím z pozemkového fondu. Pak můžeme jednat dál," říká archeolog Rostislav Nekuda z Moravského zemského muzea.

     "Oslovíme senátory z třebíčského regionu i ministerstvo životního prostředí," nastínil Nekuda. Pokud se podaří jednání dovést do zdárného konce, zůstane v místě odkryta tvrz, dvůr a část zemědělských usedlostí. Většina výzkumu však nakonec pod vrstvou ornice zmizí, protože na vyjmutí celé lokality z půdního fondu by byly potřeba podle Šuleře dva miliony.

Jak zanikly Mstěnice poprvé? Byly vypáleny

     Hrotovice - Jaký osud potkal mírumilovné Slovany, obývající vesničku Mstěnice? Jejich poklidné hospodaření navždy skončilo při vpádu uherských vojsk krále Matyáše roku 1468.

     Nikdo už nezjistí, zda sedláci v teplém letním dnu obhospodařovali svoje políčka, nebo se v zimním pološeru choulili u pecí, když se přihnali bojovníci. Prostí lidé neměli šanci uchránit holé životy. Ves zanikla.

     Mstěnice leží asi čtyři kilometry jižně od Hrotovic přímo v katastru městečka. Archeologové poprvé kopli do zdejší půdy v roce 1960, aby zjistili, proč vlastně Mstěnice zmizely z povrchu zemského.

     "První písemná zmínka o vsi je z roku 1393. Spálené vrstvy svědčí o tom, že vesnice zanikla požárem při tažení uherských vojsk na Třebíč roku 1468," píše se v historických análech.

     Během posledních čtyř desítek let tu našli výzkumníci hotové poklady. Kromě samotného mohutného kamenného zdiva tvrze odhalili sušárnu na obilí, dvůr a zemědělské usedlosti. "Zemanská tvrz i okolí po zničení v 15. století zůstaly zachovány díky tomu, že se lokality nedotkly náročnější zemědělské práce a mýcení blízkého lesa," líčí Petr Šuleř, ředitel Moravského zemského muzea v Brně.

     "Našli jsme hroty šípů, zbraně i šperky zašlapané do hlíny. Útočníci při nájezdu tvrz vykrádali. Zřejmě jim něco z vozů popadalo na zem. Ve sbírce máme nádherný luxusní vyřezávaný jídelní nůž či měděnou kosu," popisuje Šuleř. "Mohli bychom tyto nalezené předměty zapůjčit, aby byly vystaveny přímo v lokalitě, pokud tam vznikne nějaké muzeum," konstatuje ředitel Moravského zemského muzea v Brně.

Datum: 06.04.2004
Autor: MICHAELA ŠIMOVÁ Téma VYSOČINA DNES
Zdroj: Mladá fronta DNES, elektronický archiv NEWTON

Na horní okraj stránky

A kde lze najít něco více

Nabídka Nabídka Nabídka



Na horní okraj stránky


Zpět na stránky města